Pečovatelka Katka: Sdílení mi zachránilo psychické zdraví
Co zaměstnanec, to jedinečná osobnost. Ačkoli něco takového nemusí být vždy na první pohled zřejmé, za mnohými našimi kolegy se skrývá zajímavý a často velmi silný příběh. Popovídali jsme si o náročném životním příběhu s naší pečovatelkou Katkou Irovou.
Do organizace Sdílení patří Katka už od roku 2017, přičemž od roku 2023 je zaměstnána jako pečovatelka na hlavní pracovní poměr. Sama říká, že jí práce u Sdílení zachránila psychické zdraví. Abychom porozuměli její situaci a pochopili, že vůbec nejde o přehnané tvrzení, musíme se vrátit zpět v čase až do Katčiných studentských let. Právě zde totiž vše začíná.
Katka byla úspěšnou studentkou. Na telčském gymnáziu složila maturitní zkoušku a čekalo ji studium na vyšší odborné škole. Pak ale přišly události, které směr jejího života výrazně změnily. „Krátce
po maturitě jsem otěhotněla a porodila jsem syna. Narodil se ale o dva měsíce dříve. Porod navíc provázely komplikace a časem se zjistilo,
že se mu poškodila část mozku,“ zahajuje své vyprávění.
Lékaři byli zpočátku optimističtí. Věřili, že s pravidelným cvičením se situace zlepší. To se ale nestalo a namísto obvyklých 2-3 let zůstala Katka doma s tělesně postiženým Pavlíkem dlouhých 25 let. Péče o syna se pro ni stala absolutní prioritou. Když se k tomu připočetla doba strávená základní péčí o domácnost, žádný volný čas jí více méně nezbýval.
„Bylo to pro mě opravdu náročné, především psychicky. Hodně nepříjemná pro mě byla zejména izolace od lidí. Každý den byl v zásadě stejný. Nezáleželo na tom, jestli to byla sobota, neděle nebo třeba svátky, člověk si neodpočinul,“ vysvětluje.
Minimum společenského kontaktu a nepřetržitá péče o syna nebyly tím jediným, s čím se Katka musela vypořádat. Kromě nejbližší rodiny a pár přátel neměla v nikom oporu. Stejně těžké to měl
i její manžel a druhý, zdravý syn. Rodina nemohla dělat to, co ostatní, vše se muselo přizpůsobit synovým možnostem a potřebám. „Ostatní nás moc nechápali,“ vzpomíná.
Se všemi těmito těžkostmi se ale Katka a její rodina skvěle vypořádali. Roky úsilí se jim vrátily zpátky. Pavlík úspěšně odmaturoval na GOB a SOŠ v Telči a díky svým znalostem o počítačích našel uplatnění v sektoru informačních technologií. A Katka si mezitím začala pohrávat s myšlenkou na něco, co si dlouho nedokázala vůbec představit – nástup do práce.
„Měli jsme sraz se spolužáky z gymplu a já se zapovídala se svým tehdejším třídním učitelem. Popsala jsem mu svůj životní příběh a on se mě zeptal, jestli bych nechtěla pracovat pro Sdílení, když mám takové pečovatelské zkušenosti. Já mu na to odpověděla, že chtěla, ale není to jednoduché. Přesto mi ale zasadil brouka do hlavy,“ říká. Bývalým učitelem nebyl nikdo jiný než předseda správní rady Sdílení, pan Miloš Vystrčil.
Po tomto setkání se Katčin život začal ubírat jiným směrem. O práci ve Sdílení přemýšlela stále častěji. Krátce poté se s manželem rozhodli této organizaci darovat schodolez, který Pavlíkovi pomáhal na druhém stupni základní školy a už ho nevyužíval. V roce 2017 do Sdílení nastoupila jako pečovatelka na dohodu o provedení práce. Pracovala odpoledne, kdy péči o syna převzal manžel. V roce 2023 dostala ke svým 50. narozeninám originální dárek – svou první pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr. A tím se splnil její sen – vrátila se do normálního života.
„Sdílení budu vždy vděčná,“ říká. „Nepřestávám žasnout, jak organizace funguje. Každá z holek má jinou povahu, ale stejné hodnoty. Našla jsem si tu spoustu kamarádek, se kterými se stýkám ve volném čase,“ dodává.
Práce pečovatelky dává Katce smysl a naplňuje ji. Těží při ní hlavně z osobních zkušeností. „Moc dobře vím, jak těžké to všichni pečující mají. Právě proto se jim snažím co nejvíce ulehčit situaci. Mimo jiné s nimi hodně mluvím o svých zkušenostech a zážitcích. Snažím se dávat do své práce lidskost a díky tomu navazovat bližší vztahy,“ říká na závěr.
Katko, ve Sdílení si velice vážíme toho, že jsi součástí našeho kolektivu. Jsme si vědomi Tvého velkého nasazení, skvěle odváděné práce a přejeme Ti vše dobré i v Tvém osobním životě.
